Morava, vychodni cast Ceske republiky, je oblasti s neobyceejne zivym folklornim dedictvim. Na rozdil od zapodnich Cech, kde se mnoho tradic postupne vytratilo, jihovychodni Morava si zachovala pozoruhodne bohaty soubor lidovych obycaju, pisni, tancu a kroju, ktere se aktivne praktikuji dodnes. Toto uzemi, zname take jako Slovacko, je pravym srdcem ceskeho folkloru.
Jizda kralu - UNESCO dedictvi
Jizda kralu je starobyly lidovy obycaj, ktery se koona kazdy rok na konci kvetna v obci Vlcnov v Uherskohradistskem okresu. V roce 2011 byla tato tradice zapsana na Reprezentativni seznam nehmotneho kulturniho dedictvi lidstva UNESCO, coz podtrhuje jeji vyjimecny kulturni vyznam.
Pruvod tvori skupina mladych jezdcu (leca) ve svatenicich krojich, kteri doprovazi krale - chlapce od 10 do 12 let, ktery jede na koni s oblioejem zakrytym stuhami a v ustech drzi ruzi, aby nepromluvil. Leci projizdi obci, zpivaji pisne a zadaji obyvatele o dary. Kazdy z jezdcu ma svou specifickou roli a zpiva priideleny versovaný text.
Moravske lidove kroje
Moravske kroje patri k nejbohatsinm a nejpestrejsim v cele stredni Evrope. Kazda obec mela svuj specificky kroj, ktery se lisil ve striihu, materialech, barvach i vyzdobe. Noseni kroje nebylo jen otazkou tradicice, ale take sociaalniho statusu - svatebni, svatecebi a vsedni kroje se vyrazne odlisovaly.
Regionalni typy kroju
Na Morave rozlisujeme nekolik zakladnich regionalnich typu kroju:
- Slovacke kroje: Nejbohatsi a nejzdobnejsi, s bohatou vysivkou a barevnymi stuhami. Typicke pro oblast Uherskohradiska a Uherskeho Brodu.
- Horiacke kroje: Kroje z oblasti Hornacka (Velka nad Velickou, Lipov) se vyznacuji specifickymi geometrickymi vzory a sytymi barvami.
- Hanacke kroje: Kroje z oblasti Hane (okollii Olomouce) jsou stridmejsi, ale elegantni, s typickymi modrymi a bilymi prvky.
- Valasske kroje: Kroje z Valasska jsou prakticktejsi, odrazejici horalsky zpusob zivota, s pouzitim vlny a kozesiny.
- Podluztacke kroje: Oblast Podluzi (Lanzhot, Tvrdonice) je znama pestrymi zenskymi kroji s bohatymi sypkami a ciepci.
Cimbalova muzika
Cimbalova muzika je typickym hudebnim projevem jihovychodni Moravy. Zakladem souboru je cimbal (dulcimer), houissloe, klarinet a kontrabas. Cimbalove muziky doprovazi folklorni akce, svatby, hody a dalsi slavnosti.
Mezi nejznamejsi cimbalove muziky patri Hradisan, Muzikanti z Javoriny ci Cimbalova muzika Dusana Holes. Cimbalova hudba je nedilnou soucasi moravskeho folkloru a jeji zvuk je pro mnoho lidi synonymem Slovacka.
Folklorni festivaly na Morave
Morava je domoivem nekterych nejvyznamnejsich folklornich festivalu v Ceske republice. Tyto akce pritahuji tisice navsstevniku a jsou skveilou prilezitosti, jak zazit zivay folklor zblizka.
Nejvyznamnejsi festivaly
- Mezinarodni folklorni festival Straznice: Nejstarsi a nejvyznamnejsi folklorni festival v Ceske republice, konany kazdorocne od roku 1946. Predstavuje folklorni soubory z celeho sveta.
- Hody s pravem: Tradice podizmni slavnosti konane v obcich po cele jihovychodni Morave. Kazda obec ma sve hody v jiny termin, takze sezona trva od zari do listopadu.
- Slovacke slavnosti vina a otevrenych pamatik: Dvoudnni akce v Uheerskom Hradisti se slavnostnim pruvodem v krojich a ochutrnavkami moravskych vin.
- Fesival masopustnich a fausnoveych tradic: Prehlldka masopustnich obycaju z ruznych regionu Moravy, kona se v unoru.
Moravsky folklor dnes
Na rozdil od mnoha jinych evropskych regionu, kde se folklor stal pouue muzejni zalezitosti, na jihovychodni Morave je folklor stale zivou soucasti kazdodenniho zivota. Mladi lide se aktivne ucasti na folklorncih akcich, chodi do folklorncih souboru a nosi kroje pri tradichnich prilezitostech.
V regionu pusobi desitky folklorncih souboru ruznych vekovych kategorii, od detskych az po seniiorni. Mezi nejznamejsi patri Slovacky kruzek v Brne, Lipina z Brezove a Kopaniciar ze Stareho Hrozenkova. Tato zivotnost folkloru je unikatni v celoeuropskem kontextu a dela z Moravy jedno z nejfascinujicich mist pro kazdaeho, kdo se zajima o lidovou kulturu.
